Nejnovější fotogalerie

Spolek

havirov-historie.cz

Sponzoring

Naši partneři



Vyhledávání

Facebook

Facebook.cz

Kontakt

Kamil Křenek
www.havirov-historie.cz
+420 775 878 925
historie.havirov@gmail.com

097.jpg

Počítadlo přístupů

TOPlist

Obsah

Aktuální zpravodaj

Náš banner

havirov-historie.cz

Odkazy

Poslední komentáře

05. Učněm v době války

Oceňuji vzpomínky "obyčejného člověka" na dobu, kterou si ani my starší a pokročilí nepamatujeme. Žádná velká historická dramata, jen život "obyčejných lidí" z domků a chalup ve Slezsku. Děkuji, Karel Jasiok

Zaslal/a: Karel Jasiok  •  Čas: 10.7.2017 14:02

Prohlídka staré roubenky z roku 1818

Roubenka se bude s velkou pravděpodobností bourat. Dřevěná část je komplet prolezlá.

Zaslal/a: Kamil Křenek  •  Čas: 9.6.2017 12:37

Prohlídka staré roubenky z roku 1818

A jaký bude další osud roubenky?

Zaslal/a: PanHerrMann  •  Čas: 9.6.2017 12:24

3. část: Období 2. světové války

Už nějaký čas se snažím prostřednictvím Google map, bohužel bez úspěchu, vypátrat před jakým kostelem stojí strýc Karel se svými spolubojovníky v Boloni (Bologna) 20. května 1945. Bude někdo úspěšnější než já? 20. května 2015 tomu bude 70 let, co si po ...

Zaslal/a: Jasiok  •  Čas: 10.5.2015 1:37
Kategorie: Vzpomínky Karla Jasioka

5. část: Na zámeckém dvoře

5. část: Na zámeckém dvoře

Ve svých vzpomínkách jsem se dostal až do období, které jsem už zaznamenával díky rodičům na svou Flexaretu II. Zpětně jsem jim vděčný, že mi ve čtrnácti letech, v roce 1956, věnovali na svou dobu velmi slušný fotoaparát a díky němu se s vámi podělím o své už vlastní fotografické vzpomínky.


Protože  tuto část vzpomínek  začínám několika obrázky ještě před prvým zmáčknutím svého fotoaparátu, uvádím nejdříve několik stránek z publikace TĚŠÍNSKO, části věnované obyčejům a zvykům. Stručnou historii Šumbarku si pak můžete přečíst v článku pana Křenka na jiném místě HISTORIE HAVÍŘOVA.
V době, kdy na statku začal pracovat tatínek, patřil zámek a okolní budovy  bratrům Guttmanovým z Vídně, kteří provedli po 1. sv. válce rozsáhlé opravy, mimo jiné instalace el. osvětlení. Ve 20. letech bylo zavedeno ucelené hospodářství díky nově nakoupeným moderním strojům. (Wikipedie) . Po znárodnění  byl statek na základě vládního  nařízení převeden k 1. lednu 1949 jako farma pod Československé státní statky (ČSSS). Otec  se stal z šafáře vedoucím farmy ČSSS.

Pro lepší orientaci ve starých  fotografiích připojuji několik map havířovského zámku a blízkého okolí převzatých z: http://kontaminace.cenia.cz/

Obr. 97a, b, c, d. Několik stránek z publikace Těšínsko o zvycích spojených se sklizní obilí. Zajímavostí v této publikaci je skupinový obrázek oslavy dožínek před zámkem v tehdejším Šumbarku z roku 1920. Podle množství lidí je vidět, jaká po ukončení sklizně to byla velká sláva. Bohužel nevím, u kterého sedláka byl pořízen další snímek dožínek na Šumbarku, označený, že pochází z roku 1924.

97a 97b 97c 97d

Obr. 98a, b, c, d. Tří obrázky leteckých map z roku 1947 a jedna mapa historická z roku 1836. Je na nich zámek, statek a jeho okolí. Mapy jsou žlutou barvou doplněny současnými názvy ulic a zelenou barvou jsem je doplnil popisem míst, jak se mi vybavují v paměti. Do historické mapy z mapování, které probíhalo v létech 1830 až 1836 jsem doplnil pro lepší orientaci zelenou barvou popisky některých základních míst jak jsou uvedeny na leteckých mapách.

98a 98b 98c 98d

Obr. 99a, b, c. Dožínky z roku 1946. Vedle otce jsem tam našel několik lidí, které jsem pak potkával při svém životě „na zámeckém dvoře“, kam se mí rodiče přestěhovali z Šenova v roce 1948. Je na nich také sestřenka Anna, která se vdávala v roce 1953 a několik dětí, s kterými jsem si pak řadu let užíval nádherné a zajímavé dětství mezi kravami, koňmi, prasaty, seníky plnými sena a slámy, hry na vojáky, fotbalu na zaprášeném dvoře, … atd. Třeba se najde ještě nějaká pamětnice a vzpomene si, co jsou to za dívky na obrázcích 98 b a c.

99a 99b 99c

Obr. 99d. Tatínek se skupinou pracovníků chystajících se vyrazit na sušení sena. Odhaduji, že se mohlo jednat o rok 1950-51. Stojí přesně ve stejném místě, kde stáli účastníci dožínek v roce 1920, pod lucernou na zámeckém dvoře. Z toho je vidět, že zámek a jeho okolí bylo elektrifikováno už před rokem 1920.
Obr. 99e. Ještě jedny dožínky ze zámeckého dvora. Můj odhad je rok 1948 nebo 1949. Představitelé statku jsou už značně obměněni, přibyly i tváře nových pracovníků.

99d 99e

Obr. 100a, b. Dožínky v roce 1956 na Československém státním statku, oddělení Dolní Bludovice, které jsem už zvěčnil svým fotoaparátem. Bylo to už v době rozsáhlé výstavby Havířova a asi nemělo smysl dělat samostatné dožínky na farmě Havířov, dříve Šumbark.

100a 100b

Obr. 101a. Toto je snad nejpůsobivější snímek mé začínající „fotografické kariery“. Když jsem ho před několika léty znovu otevřel ve skeneru, sevřelo se mi hrdlo. Na tomto jediném snímku je koncentrát mého dětství a mládí. Zámecký dvůr v roce 1956, už na začátku konce slávy farmy ČSSS Šumbark-Havířov. Tatínek něco řeší se známým, na dvoře stojí ještě nějaké zemědělské stroje, senem naložený „žebřiňák“, koňské povozy s bečkami na melasu a vodu, strom, který nám sloužil jako jedna tyčka při fotbalových utkáních. Uprostřed elektrický sloup, před kterým se už v roce 1920 fotografovali účastníci dožínek…Nad střechami hospodářské budovy se už rýsuje nejmladší město republiky. Sám nad sebou žasnu, jak se mi ve čtrnácti letech, sotva jsem držel flexaretu v ruce několik dnů, podařilo ve zlomku vteřiny zachytit sedmnáct let mého života.
Obr. 101b. Snímek dokresluje atmosféru života na zámeckém dvoře v padesátých letech minulého století. Na těžší práce měl statek traktor Farmall. Pravděpodobně sloužil i pro další farmy ČSSS. Běžnou dopravu sena, slámy, krmiv, snad i hnoje zajišťovaly koně. Na statku se dále chovaly krávy i prasata (Na obr. 106a, b. je už jen vidět volná plocha, kde stával chlév - kravín jako součást jedné budovy spojené s maštalemi pro koně. Pamatuji si, jak nad každou krávou visela cedule se základními údaji o stáří, posledním telení a na některých byla poznámka abortus bang, což znamenalo, že tato kráva trpěla podle odborné terminologie bangovou nemocí, která způsobuje potrat plodu. Před každým vstupem do chléva byla kvůli desinfekci rohož naplněná vápnem. Dnes se již tato nemoc skotu u nás nevyskytuje.).

101a 101b

Obr. 101c. Toto jsou zbytky stodol a sýpky, které pro opravu stavebních strojů převzal Bytostav, hlavní budovatel Havířova. Kousek před touto budovou byl zásobník vody pro potřeby statku - „rezervoár“, kam se čerpala voda ze studně poblíž dnešního letního kina. Občas jsem tam musel zaběhnout pustit nebo zastavit čerpadlo. Ve dvanácti letech s hlavou plnou fantazie byla ve mně malá dušička běžet za tmy do lesíka, ve kterém tehdy byla studna.
Obr. 101d. Pohled na zámecký dvůr v roce 2015, ze stejného okna jako v roce 1956.

101c 101d

Obr. 102a. Už hodně historický pohled na zámek. Originál je k vidění na chodbě hotelu Zámek Havířov.
Obr. 102b. Tentýž pohled z roku 1956. Všímaví lidé jistě postřehnou, že na historické fotografii má zámek jen dva komíny, kdežto na mé fotografii z roku 1956 jsou už komíny tři, což by svědčilo o úpravách vytápění některých bytů zaměstnanců statku někdy v průběhu prvé poloviny dvacátého století.

102a 102b

Obr. 102c, d. Dva pohledy na zámek od západu z padesátých let. Ve zbytku parku a zahrad jsme jako dětí hrávali své oblíbené hry na vojáky a hádali se, kdo koho viděl dřív a rychleji zakřičel „ratatata“. Ten druhý musel přiznat, že je mrtvý, což se mu obvykle nechtělo.

102c 102d

Obr. 102e, f. Pohled na zámek v době budování koupaliště a po jeho otevření na přelomu padesátých a šedesátých let. Je patrné, že na obrázku 102e přibyla nízká stavba, která sloužila jako zázemí při výstavbě koupaliště.

102e 102f

Obr. 102g, h. Vzhled zámku v roce 2015 a koupaliště se zámkem při jeho plném provozu.

102g 102h

Obr. 103a - u. Série obrázků běžných zemědělských polních prací v průběhu dvacátého a začátku 21 století.
Obr. 103a. Nevím, ani kým ani kde byl tento snímek žní pořízen. Našel jsem ho ve své  krabici fotografií a odhaduji, že by se mohlo jednat o žně v třicátých létech minulého století.

103a

Obr. 103b, c, d. Senoseč na statkových polích. Vím, že se jedná o rok 1959, protože kouzlem nechtěného se mi podařilo na jeden film vyfotografovat nejen senoseč, ale i studentský majáles v roce 1959. Na fotografiích jsou kromě mé maminky také matky dvou kamarádů, se kterými jsme spolu prožívali naše neuvěřitelné dětství.

103b 103c 103d

Obr. 103e, f. Moji „rodnou hroudu“ na okraji Šenova oře malý soused Gustav za asistence sedláka Bernatíka.
Obr. 103g. Zatímco pan Bernatík s Gustavem mají svačinu, na vedlejším poli osévá pole už moderní traktor. Paradoxem tohoto snímku je, že traktor z JZD obhospodařuje pole sedláka pana Bernatíka, který oře pole cizí.

103e 103f 103g

Obr. 103h, i. Tytéž práce na stejném poli o padesát let později. Za volantem traktoru opět sedí soused Gustav.
Obr. 103j. Po vykonané práci je třeba traktor i nářadí očistit.

103h 103i 103j

Obr. 103k, l, m, n. Takto obhospodařuje pole současná zemědělská technika. Snímky jsou z roku 2011.

103k 103l 103m 103n

Obr. 103o, p, r, s. V roce 2008 rostly na stejných polích makovice. Snímky 103o, p byly pořízeny minutu po té, co šla k zemi pýcha havířovského hornictví - těžní věž Dolu Dukla. Jedna „makovice“ na obrázku 103s se nějak vymkla přírodě a trochu přerostla…

103o 103p 103r 103s

Obr. 103t. Tento snímek byl pořízen v červnu 2008 a zachycuje JZD, které hospodařilo na hranici Šenova a Havířova. Bohužel takto skončilo nejen nejedno JZD.
Obr. 103u. Sérii obrázků o zemědělských pracích končím trochu poeticky pohledem na jeden ze základních strojů sedláků minulého století pro sklizeň sena.

103t 103u

Obr. 104 až 106 jsou věnovány těm „co jsme spolu mluvili“ : Hilge, Inge, Erika, Milka, Máňa, Marta, Slávka, Genus, Verner, Hubert, Jeník, Brunek, Zdeněk, Milan, Ferko, Láďa, Pepa a já. Snad jsem na nikoho nezapomněl. Bez internetu a počítačů, ale s kopacím i gumovým míčem, tenisovou raketou vyřezanou z kusu desky, kouskem klacku jako samopalu, bruslemi na kličku, sáňkami, švihadlem, kapesním nožíkem zvaným rybička jsme strávili to romantické dětství plné her na vzduchu, slunci ale i v zaprášených stodolách plných vonícího sena a slámy. Krávy nám do našich her bučely, koně řehtali, husy kejhaly … Většina snímků byla pořízena v roce 1956. Jen snímky 105a, b jsou o něco starší, asi byly fotografovány bakelitovým pionýrem, který mi rodiče věnovali ještě před flexaretou. Na snímku 105b dřepím na lavici před maštali, na které se skoro nedalo sedět, jak byla rozbodaná nožíky od her s noži. Obrázky 104b, c dokumentují, čím se topilo: dřevem a uhlím. Ti, co měli odfáráno na některé šachtě určité roky, měli nárok na uhlí se slevou, tzv. deputátní.

104a 104b 104c 105a 105b 105c 105d 105e 105f 106a 106b 106c 106d 106e 106f

Obr. 107a, b. V Havířově byla nějaká „sláva“ a došlo i na jízdu na koních. Stáje ještě stály, ale koně jsou z nějakého jezdeckého klubu. Jako kluka mě jednou vysadili na koně ze statku, který byl zvyklý tahat žebřiňáky a moc spokojený se mnou nebyl. Ani já jsem si jízdu moc neužil. Byl jsem docela rád, když mě z něho sundali.
Obr. 107c. Tento snímek jsem zařadil mezi koně ani ne tak kvůli koze, ale protože na obzoru je vidět statek na Důlňáku, který byl součásti šumbarského (později farmy Havířov) statku a je už řadu let zbourán.

107a 107b 107c

Obrázky 108a až 110e ukazují vzhled některých místností zámku, jak jsem si je při různých rodinných příležitostech vyfotografoval. Ty místnosti zámku, na které mám jen vzpomínky, dokládám v jejich současné podobě na obrázcích 116a až 120c.
Obr. 108a, b. Já a maminka už v bytě v poschodí, místnosti, která nám sloužila jako předsíň, bylo v ní umyvadlo s teplou i studenou vodou. Snímek je asi z roku 1956 nebo 1957.

108a 108b

Současný vzhled této místnosti je na obrázcích 108c, d. Tato místnost slouží v současnosti jako předsálí před matrikou a obřadní síni. Dveře do obřadní síně jsou v místě, kde tehdy bylo umyvadlo. V místě kožené pohovky stával tatínkův pracovní stůl a nad dveřmi do kuchyně – dnešní matriky - visel dožínkový věnec.

108c 108d

Obr. 109a. Maminka v kuchyni před oknem v roce 1956. Obr. 109b. Totéž okno v roce 2015. Místnost slouží jako matrika.

109a 109b

Obr. 109c. Univerzální kamna v kuchyni nejen na vaření a pečení, sloužily také k ohřevu vody.
Obr. 109d. Návštěva švagrové Zuzany se synem Zdeňkem a jejich příbuznými Máňou a Martinem. I tento snímek byl pořízen v kuchyni, dnes matrika.

109c 109d

Obr. 110a, b, c, d. Příprava a oslava Vánoc v roce 1956 v obývacím pokoji, který byl vedle kuchyně. Obývací pokoj i ložnice se vytápěly původními sloupovými kachlovými kamny. Vyhřát tolik místností na přijatelnou teplotu nebylo v zimě jednoduché, byť kamna v bezprostřední blízkosti krásně sálala. Nejteplejší místností byla kuchyň, v obývacím pokoji to už bylo horší a v ložnici, pokud se ji v zimě podařilo vytopit na 9 stupňů celsiových, tak to už byl „neuvěřitelný výkon“. (To se mi podařilo, když přijela na první návštěvu moje snoubenka).

110a 110b 110c 110d

Obr. 110e. Vzhled „obývacího pokoje“ v roce 2015. Při rekonstrukci zámku v létech 1995 až 1998 byla odstraněna zeď mezi obývacím pokojem a ložnicí, místnost slouží jako obřadní síň.

110e

Obr. 111a. Strýc Jan a náš známý Tadeuš z Polska na střeše přístavku na západní straně zámku v roce 1956. V přístavku byl kurník, sklad uhlí a záchod.

111a

Obr. 111b. Pohled na druhou polovinu západní strany zámku také z roku 1956.
Obr. 111c. Jihozápadní pohled na zámek v roce 2015.

111b 111c

Obr. 112a až 113c. Stačilo málo, a holky z dětských her se proměnily v nádherné slečny. Píše se roky 1957, 1958. Až na obr. 112d byly snímky pořízené před zámkem mezi květy oplocené květinové zahrádky.

112a 112b 112c 112d 113a 113b 113c

Obr. 114a, b, c, d, e. V době před výstavbou Havířova, kdy byl statek ještě v plném provozu, pomáhaly při polních pracích brigádnice ze Slovenska. Přijížděly od Čadce, Turzovky a snad i odjinud. Bydlely v přízemí zámku v místnostech, kde jsou dnes banketky a kanceláře. Často se z jejich oken ozývaly dlouhé táhlé slovenské písně, které byly slyšet až ke mlýnu. Je rok 1957 a to jsou zřejmě poslední z nich. Jak ubývalo polí, tak se potřeba brigádníků zmenšovala.

114a 114b 114c 114d 114e

Obr. 114f, g, h, i, j. Několik elegánů té doby. Laco a Pepa, já a kamarád Lojza, Tonda, Josef přezdívaný Juzek, další jména si už nevybavuji. Laco s Pepou stojí pod jižními okny zámku. Snímek skupiny mladých mužů včetně Tondy a jeho dcery byl pořízen ve svahu zahrady pod zámkem.

114f 114g 114h 114i 114j

Obr. 114k. Otec kontroluje, zda všechno je v pořádku.
Obr. 114l. Švagrová Zuzana při návštěvě zámku. Na statek v Šumbarku se dostala v roce 1943 jako nuceně nasazená z obsazeného Polska. Na roky prožité zde za 2. světové války vzpomíná jako na roky hladu a zimy. Doslova říkala, že nejednou vybírala prasatům uvařené brambory z koryt. Za bratra se provdala měsíc po ukončení války.

114k 114l

Obr. 115a. Svatební fotka Tondy a Marie z roku 1954 nebo 1955. Marie byla starší sestrou Genuse. Tonda byl asi o deset let starší než já. Když se jako četař československé armády objevil na statku, byli jsme my kluci z něho u vytržení. Marie hezky zpívala.
Obr. 115b. Genus coby mladší družba na svatbě své sestry.

115a 115b

Obr. 116 až 120 Když jsme se do zámku nastěhovali v roce 1948, bydleli jsme několik let v přízemí, tam, kde je dnes restaurace a bar. Někdy v létech 1952 nebo 1953 se uvolnil byt v poschodí, části zámku, kde je dnes matrika a obřadní síň. Protože na první období ještě nemám zachovalé fotografie, tak jen pár vzpomínek podle stavu místností z roku 2015.
Obr. 116a. Chodba, která spojovala přední část přízemí s prádelnou, pekárnou, sklepy a přístavkem, ve kterém bylo uhlí, slepice a záchod.
Obr. 116b, c. Tady jsme v prvních létech na zámku měli kuchyň. Každý večer přicházel pan Klečka se ohlásit, že nastoupil do služby hlídat v noci statek. V rohu stála kamna, podobná těm, jako na obrázku 109c.

116a 116b 116c

Obr. 116d, e, f. Obývací pokoj a současně pracovna otce. Mezi okny stál jeho pracovní stůl, v rohu s oknem jsem měl postel a ve druhém rohu stála sloupová kachlová kamna. Dveřmi mezi mou postelí a kamny se vcházelo do ložnice rodičů. Dnes je v této místnosti bar. Tam, kde je v současnosti zázemí baru, byla malá koupelna a za zdi, přístupná z chodby, společná prádelna pro obyvatele zámku a také pec na chleba. Nepamatuji si, že by se v ní někdy peklo.

116d 116e 116f

Obr. 117a, b. Tato místnost, dnes používána pro větší oslavy, vznikla ze dvou místností. Přední, blíže chodby sloužila za statkovou kancelář, kde byla skříň, trezor, stůl, nějaká ta židle a uložené písemnosti nutné pro provoz statku. Občas jsem tam pomáhal tatínkovi vyplňovat nějaké formuláře. Pamatuji si, že ve skříni byly ještě v padesátých létech pracovní knížky – Arbeitsbuch z doby okupace. Ve druhé místnosti oddělené jen dveřmi začínaly pokoje pro brigádnice ze Slovenska.

117a 117b

Obr. 117c. Současný salonek byl další z místnosti, které sloužily brigádnicím. Místnost byla vybavena běžnými kuchyňskými kamny pro možnost vaření. Obytné místnosti pokračovaly do prostoru dnešních kanceláři zámku.

117c

Obr. 118a, b. Schody do poschodí byly původně od spodní chodby odděleny prosklenou stěnou s dveřmi. Nahoře vpravo se vcházelo do našeho bytu – dnes dveře s označením MATRIKA. Na poschodí byly ještě další dva byty.

118a 118b

Obr. 118c. Část jednoho bytu slouží jako čekárna před obřadní síni.

118c

Obr. 118e. Tento salónek byl další byt, ke kterému ještě patřila část současného apartmánu – 118f.

118e 118f

Obr. 118g. Jsem rád, že se mi podařilo znovu uvidět obraz pana Kosňovského, jak už jsem se jednou o něm zmínil. Tento obraz je pro Havířov něco jako Rembrandtova Noční hlídka pro Amsterodam. Visí v prvním poschodí v apartmánu a jen málo havířovských občanů má možnost se podívat, jak vypadal Šumbark před vznikem města Havířov.

118g

Obr. 119a, b. Pohled z prvého poschodí zámku směrem na západ v roce 1959 a 2015. Obrázky dokumentují, co se všechno za těch padesát let změnilo.

119a 119b

Obr. 120a, b, c. Schody na „půdu“ a vzhled chodeb před hotelovými pokoji. Za mých mladých let byl na půdě zásobník vody pro zámek a půda sloužila především pro sušení prádla.

120a 120b 120c

Obr. 121a. Kousek podzámčí z roku 1956.

121a

Obr. 121b. Rok 1962, buldozer razí cestu zahradou ke koupališti.

121b

Obr. 121c, d. Rok 1965 – konec podzámčí a zámeckého dvora.

121c 121d

Obr. 122a, b, c. Poslední mé fotografie jako obyvatele zámku. Ukončil jsem studium a na snímku jsou ti, kteří se zúčastnili mé promoce: mí nejbližší - má budoucí manželka, maminka, strýcové Karel, Jan, tety Natálie a Anna, spolužák z Kladna se svou manželkou a rodiči. Vrchol tehdejší módy, červený šusťák v rukou mé budoucí manželky ostře kontrastuje se stavem zámku v polovině roku 1965. Poslední obyvatelé zámku, mezi které jsme patřili i my, já s maminkou, dostali dekrety na byty města Havířova. Narychlo jsme se stěhovali do nově dostavěných domů, konkrétně my naproti zdravotnického střediska u Permonu. Bylo to ve chvatu, protože v pondělí 2. srpna 1965 jsem se už musel hlásit u VÚ 1051 v Lounech. Při stěhování jsem přišel o stavebnici Vašek a model větroně Kondor. Vedle flexarety to byly jedny z nejcennější památek na dětství. Také nevím, kde skončila nádherná „krystalka“ po tatínkovi ze začátku 30. let. Kamarádi z dětství se rozutekli po sídlištích, dolech, hutích. Už jsme se nikdy nesešli zavzpomínat na prožité dětství. Když se v lednu 1998 blížilo slavnostní otevření zámku po rekonstrukci, tak mě napadlo, jestli si někdo na magistrátu města Havířov vzpomene, že tam kdysi bydleli lidé se svými starostmi i radostmi a pozvání na tuto slavnostní akci by je potěšilo. Nikoho nic takového nenapadlo. Tak alespoň občas si tam zajdeme s manželkou chvíli posedět a zavzpomínat… Ještě pár jmen na závěr: S koňmi jezdili pan Lajčok, Huta, Skarka, o krávy se starali manžele Kurovští, paní Baligová. Paní Jarzembská pomáhala na polích, v bezprostřední blízkosti zámku bydleli Recmaníkovi. Na zámku se také vystřídali Sivičkovi a Pisákovi. Jejich dětí byli ti, „co jsme spolu mluvili“. A další jména: stolaři Staňco a Peter, pan řídící Slezák, hostinští Tříska, Rösner, lékař Petráš, obuvník Ciompa, obchodníci Kniezek, Brada, Cyk, pekaři Pospiech a Bernatík, řezníci Bystroň a Kubečka, holiči Stach a Spratek mlynář Káňa, zahradníci Kempný a Bartel a další a další. To jsou jen některá jména vyvolaná v paměti.

122a 122b 122c

Obr. 123 Na závěr tohoto dílu vám chci poděkovat za pochopení vrátit se při prohlídce zámku ve vzpomínkách až do poloviny minulého století. Bez vaší ochoty by tento díl vzpomínání byl chudší o současnost.

123

print Formát pro tisk

Komentáře rss


, V zámku a podzámčí odpovědět
avatar
Vzpomínky jsem přečetla jedním dechem. Souhrnně si všechny Vaše příspěvky dovedu představit v knižní podobě a byla bych jedna z prvních zájemců 1 . Díky prozíravosti Vašich rodičů, kteří Vám už jako mladému klukovi pořídili foťák, bylo vzpomínání se spoustou fotek záživné a čtivé.
odpověděl(a)
avatar
Pro rodinnou potřebu, hlavně pro další generace s knižní formou uvažuji. Já pro tyto účely využívám služeb Happyfota:
http://www.happyfoto.cz
Obvykle čekám na jejich "akce" a už mám takto zpracované digitální období od roku 2008. Ukázku knih Vám přiložím na facebooku, k jednomu Vašemu příspěvku. Aby se to mohlo vytisknout ve větším množství pro veřejnost musel by se najít sponzor, který by cenu knihy srazil na přijatelnou úroveň. Cena knihy o 240 stránkách u Happyfota, pokud je v akci, se pohybuje kolem 1500,- Kč. Zbytek na facebooku.
icon , Odpověď panu Sztursovi odpovědět
Karel Jasiok
V začátcích fotografování mi dával nějaké rady pan František Kratochvíl. Byl řidičem autobusu u ČSAD a mám od něho některé negativy, z kterých zveřejním fotografie v některém z příštích dílů. Byl o nějakých 12 až 15 let starší a hodně fotografoval v Havířově. Přirovnal bych ho k panu Sikorovi od něhož jsou fotografie v části označené budování města. Marně pátrám, kde jeho archiv skončil. Po Flexaretě II jsem si pořídil fotoaparáty na kinofilm: Zorkij 2 a Praktiku. V posledníl létech fotím na digitály Canon Power Shot A720 a Panasonic DMC FZ 100. Všechno aparáty dostupné smrtelníkům. Fotky zveřejňuji hlavně na Panoramiu a foto.mapy:

http://www.panoramio.com/user/2934846?show=all

http://foto.mapy.cz/autor-46148590998-Jasiok

Dávám přednost reálným fotkám ze života a přirozeným barvám blízkým skutečnosti. Fotky hrající všemi barvami, hodně vzdálené realitě, i když vypadají efektně mě nelákají ani neohromuji. I když jsem už o tom přemýšlel, nejsem členem žádného fotoklubu.
, Skvěle! odpovědět
avatar
Ani jsem si kafe nestihl udelar jak jsem to zhltal. Skvělý material! Slovní i obrazový. Tady někdo nešetřil fotomaterial ;-) Jak drahe bylo tenkrat porizeni filmu?
icon odpověděl(a)
Karel Jasiok
Pokud mě neklame paměť, tak svítkový film FOMA byl za 4,- Kčs, ORWO bylo za 8,- Kčs, 100 kusů papírů 9 x 14 stálo kolem 25,- a nějaká ta vývojka a ustalovač. S celkovými náklady na jednu čenobílou pohlednici 9 x 14 jsem se vešel do 1,- Kčs. Mám na mysli ceny na přelomu 50. a 60. let.
odpověděl(a)
avatar
Děkuji!
Byl Vás nějaký okruh fotografů nebo jste v tom byl "osamělý" a každou chvíli si Vás na nějakou akci "půjčovali"?
odpověděl(a)
avatar
Ještě k těm cenám za fotku.Když uvážíme, že cena piva byla cca na 1,70 Kčs za čepovaný půllitr, pak nebyl Váš náklad, koruna za fotku, zrovna láce. Ovšem jejich cena je z dnešního pohledu nevyčíslitelná.