Dávné kroniky Bludovic a evangelického sboru se nedochovaly. Existuje však soukromé zpracování dějin obce, jehož autorem je prof. Henryk Bolek, který zde strávil nejkrásnější léta. Jako zaměstnanec okresního archívu a bývalý profesor dějepisu orlovského gymnázia měl možnost studovat v různých muzeích a institucích materiály, týkající se Bludovic. Svou kroniku píše věrohodně a přesvědčivě, s určitou mírou stesku po ztracené, kdysi tak krásné vesnici Těšínského Slezska, před vznikem města Havířova na jejím území.

Autorem svého druhu kroniky Slezské církve evangelické a.v. v Bludovicích je dlouholetý pastor sboru kněz Karol Krzywoń. Jedná se o jeho diplomovou práci „Pro Ministerio“, obsahující období od vzniku sboru a postavení Modlitebního domu v Bludovicích do poloviny XX. století. I jeho zpracování se opírá o důkladné studium archivních materiálů sboru.

V obou zmíněných materiálech lze vycítit zřetelné polské akcenty, neboť takové jsou i dějiny Bludovic.

V nynějším náčrtu, v užším rozsahu, jsem použil i různá data z publikace „Havířov 1995“ zpracované kolektivem autorů, mezi jinými i známým historikem Mečislavem Borákem.

Cílem tohoto zkráceného zpracování je ochránit před zapomenutím to, co tvoří to nejhodnotnější v dějinách naši kdysi tak krásné vesnice, dnes už části Havířova, přiblížit čtenáři hodnoty, které tvoří duchovní i hmotné dílo jejích obyvatel, a zároveň poukázat na podíl polského společenství v oblasti osvěty, kultury a náboženství po celá staletí. Jen velmi skromně jsou v tomto náčrtu zaznamenány postavy těch, kteří plně zasluhují na označení lidí, zasloužilých pro naše Bludovice.