Otec a maminka, když se brali

Děda z maminčiny strany zemřel, když jsem byl ještě hodně malý, proto si jej také nepamatuji. Vím jen, že byl ševcem a měl zkřivenou páteř a proto, když zemřel, tak mu museli nechat udělat zvláštní truhlu a pochovat ho v sedě.

Když jsem měl asi čtyři roky, vzal si otec k sobě ženu s dcerkou, které říkali Olga a byla o pár měsíců mladší než já. Pro její matku jsem byl přítěží. Vycítil jsem to z jejího chování ke mně. Za každou maličkost mne trestala a žalovala tátovi. V podkroví bydlela v podnájmu u strýce stará paní, která se mně vždy zastávala. K ní jsem rád chodíval. Byla ke mně milá a měla ochočenou hrdličku, se kterou si povídala. Měl jsem pocit, že jí ten pták rozumí a má jí rád tak jako já. U nás doma se každým rokem chovalo prase, byla také koza i slepice. Šetřilo to výdaje, protože maso, mléko, sádlo, špek i vejce byly z vlastních zdrojů. Jednou, když se otec nečekaně vrátil z práce dříve domů, zastihl u nás sestru své družky, která měla nabalené tašky našim masem a špekem. Pamatuji si, že se otec tak rozčílil, že obě ženy vyhodil z domu. Tím se dopustil osudové chyby. Pravděpodobně měli mezi sebou finanční závazky nebo jí něco upsal. Po tomto incidentu se ona obrátila na soud a ten rozhodl, že jí musí otec vyplatit poměrně velkou sumu peněz.

Jsem ve střední řadě čtvrtý z leva

Táta musel prodat veškerý svůj majetek a vystěhovat se do podnájmu. Tehdy mu podala pomocnou ruku jeho sestra Františka, která nás vzala pod svou střechu. V době, kdy byl táta v práci se o mne starala jako o vlastního, přestože měla své tři kluky. Od té doby jsem ji začal milovat a byla mou nejmilejší tetou až do její smrti. Jí bude patřit celá jedna kapitola. K té smůle, která postihla mého otce přibyla ještě další. Tátu propustili z práce kvůli příslušnosti k dělnické straně a také z důvodu celosvětové krize. Nebyl sám, koho propustili. Práci muselo opustit i mnoho jiných jeho spolupracovníků. Psal se rok 1933. Otec se protloukal jak se dalo. Většinou získával krátkodobá zaměstnání na stavbách bez pojištění anebo prodával ve stáncích pro obchodníky na procenta z tržby. Do těch stánkových prodejen jsem za ním chodíval přímo ze školky a pak jsme se spolu vraceli ve večerních hodinách domů.

V té době se táta seznámil se ženou, která sloužila u ředitele polské školy u nás v obci. Začátkem roku 1934 se s ní oženil a tak jsem dostal druhou matku. Jmenovala se Anežka. V rodině ředitele sloužila už od mládí. Ujali se jí jako sirotka. Její rodiče zemřeli, když jí bylo 15 let. Byla u ředitele jako pomocnice v domácnosti i jako chůva jejich dcerky Ilzy. Anežka měla Ilzu ráda jako svou vlastní, protože sama děti mít nemohla. Vzhledem k tomu, že otec byl nezaměstnaný, chodila moje druhá matka nadále k řediteli uklízet a otec tam chodil ve volných chvílích pracovat na zahradu a okolo školy. Já jsem tam často prodléval s nimi a tak jsem vyrůstal v blízkosti ředitelovy dcerky. V očích mé druhé matky jsem byl stále na druhém místě. Po celý její život jsem jí nepřirostl k srdci a proto i já jsem ji neměl moc rád. Tak se naše rodina protloukala celých pět let. Sestry mé maminky se na mne při každé příležitosti vyptávaly, když samy měly svých starostí dost.